Tato případová studie popisuje příklady podpory biodiverzity a diverzifikace plodin.
Klíčová slova: biodiverzita, diverzifikace plodin, ekologická stabilita, zdraví půdy, odolnost vůči změnám klimatu, řízení mikroklimatu, polykultura, ekologická rovnováha, infiltrační pásy, aleje stromů
Farma Blatnička je vizionářským projektem komplexního přístupu k zemědělskému hospodaření, vedeným Martinem Smetanou. Tato jihomoravská farma kombinuje řadu regenerativních, udržitelných a jinak inovativních přístupů s cílem posílit ekologickou odolnost a biodiverzitu v regionu a zároveň zmírnit negativní dopady intenzivního zemědělství a klimatických změn.
Martin Smetana založil farmu Blatnička v roce 2010 s vizí změnit konvenční zemědělství. Farma má rozlohu 65 hektarů, z nichž 11 hektarů vlastní přímo Martin Smetana. Přestože farma není velká, funguje s malým pracovním týmem – většinou do pěti pracovníků, sezónně až deset podle potřeby. Hlavní náplní farmy je rostlinná výroba. Klimatické podmínky jsou teplé a mírně vlhké, půda je úrodná a velmi vhodná pro zemědělské využití.
Farma Blatnička se nachází poblíž stejnojmenné obce Blatnička v Jihomoravském kraji, v okrese Hodonín, blízko hranic se Slovenskem a asi 110 km (nebo hodinu a půl jízdy autem) od Brna. Leží v podhůří Bílých Karpat – pohoří tvořící hranici mezi Českou republikou a Slovenskem. Přestože zdejší půda byla vždy produktivní, oblast dlouhodobě trpěla silnou vodní a větrnou erozí, vysušujícími větry a dopady intenzivního zemědělství.
Tyto vlastnosti vedly Martina Smetanu k myšlenkám, které farmu založily: intenzivní zemědělství v regionu vedlo k nízké biodiverzitě a ekologické nerovnováze, což se snaží svým přístupem vyvážit. Díky svému vzdělání v botanice, zoologii a ekologii si uvědomil potenciál půdy a potřebu její obnovy po letech intenzivního využívání. Základní princip farmy spočívá v rozdělení půdy na malé pozemky (obvykle do 10 hektarů), z nichž každý je osázen jinou plodinou, čímž výrazně zvyšuje biodiverzitu. Klíčovými prvky jsou infiltrační pásy, aleje stromů, podpora biodiverzity, opatření proti erozi a řízení mikroklimatu.
Na farmě se střídají orná půda, nenáročné krajinotvorné sady, aleje hrušní doplněné o dřín, vrby a trnky, travnaté pásy s různorodou flórou a úhory. Princip je jednoduchý: odstraněním zátěže monokultur se půda obohacuje o živiny, přitahuje více živočichů a hmyzu, zlepšuje se její zdraví a stabilita a zvyšuje se odolnost celé oblasti. Půda je zároveň méně náchylná k erozi a lépe se přizpůsobuje klimatickým výkyvům, včetně přívalových dešťů nebo sucha.
Výsledky tohoto přístupu jsou velmi pozitivní – území farmy se proměnilo v ekologicky stabilní krajinu s bohatou biodiverzitou, odolnou vůči klimatickým změnám. Kromě toho farma zaznamenala návrat mnoha živočišných druhů, které zde dříve chyběly, například sokola červenonohého, čejky chocholaté, různých druhů motýlů či dokonce žížal, které byly kvůli intenzivnímu zemědělství zcela vymizelé. Farma pravidelně zahajuje projekty na jejich podporu a ochranu.
Současná podoba farmy by byla těžko představitelná bez vize a odbornosti Martina Smetany, který čerpal ze svého vzdělání. Takto rozsáhlá transformace byla samozřejmě finančně náročná. Realizace projektu byla financována kombinací vlastních prostředků, darů, dobrovolnických brigád a dotací – zejména z Programu na obnovu přirozených funkcí krajiny Ministerstva životního prostředí. Klíčovou roli sehrála také spolupráce s okolními zemědělci a využití zemědělských dotací ke spolufinancování. Do budoucna farma plánuje udržovat a dále rozvíjet ekologicky stabilní a biodiverzní krajinu – rozšíření ekologických sadů a travních pásů, další výsadby alejí a keřů, a také zlepšení infrastruktury pro podporu ekologického zemědělství. Důležitým cílem je také zvýšení spolupráce s okolními zemědělci a dalšími zájemci.
Zvýšená ekologická stabilita a vysoká biodiverzita.
Vysoká odolnost vůči klimatickým změnám a extrémním jevům.
Dobrá kondice půdy a snížená eroze.
Vyžaduje více údržby než konvenční zemědělství.
Závislost na spolupráci s místními farmáři.
Aplikovatelnost plně závislá na specifických regionálních podmínkách.
Na farmě se střídají orná půda, nenáročné krajinotvorné sady, aleje hrušní doplněné o dřín, vrby a trnky, travnaté pásy s různorodou flórou a úhory. Princip je jednoduchý: odstraněním zátěže monokultur se půda obohacuje o živiny, přitahuje více živočichů a hmyzu, zlepšuje se její zdraví a stabilita a zvyšuje se odolnost celé oblasti. Půda je zároveň méně náchylná k erozi a lépe se přizpůsobuje klimatickým výkyvům, včetně přívalových dešťů nebo sucha.
Výsledky tohoto přístupu jsou velmi pozitivní – území farmy se proměnilo v ekologicky stabilní krajinu s bohatou biodiverzitou, odolnou vůči klimatickým změnám. Kromě toho farma zaznamenala návrat mnoha živočišných druhů, které zde dříve chyběly, například sokola červenonohého, čejky chocholaté, různých druhů motýlů či dokonce žížal, které byly kvůli intenzivnímu zemědělství zcela vymizelé. Farma pravidelně zahajuje projekty na jejich podporu a ochranu.
Vyžaduje hlubší znalosti botaniky a ekologie.
Je nutné vědět, jak vzájemně vyvážit různé druhy plodin a rostlin.
Důkladná znalost dané oblasti a vlastností půdy, jelikož projekt vyžaduje výrazné úpravy krajiny.
Schopnost pěstovat široké spektrum plodin.
Schopnost efektivně spolupracovat s okolními zemědělci, jejichž zapojení určuje úspěch projektu.
Schopnost rozpoznat druhy a ochranářský status živočichů, kteří se mohou do obnovované krajiny vracet.