Tato případová studie představuje úspěšný příklad rozsáhlého zavedení regenerativních zemědělských postupů, jako je bezorebné obdělávání a pokryvné plodiny, se zaměřením na obnovu biodiverzity, zlepšení zdraví půdy, obsahu humusu a živin v půdě.
Bezorebné obdělávání, pokryvné plodiny, biodiverzita, eroze, zdraví půdy, živiny v půdě, obsah humusu, hospodaření s vodou, vodní toky, více druhové ochranné pásy
Statek Novotinky je rodinná farma nacházející se ve Středočeském kraji, zaměřená na pěstování plodin a chov hospodářských zvířat. Farma byla založena v roce 1999 a v současnosti zaměstnává šest pracovníků. Na farmě se uplatňuje řada inovativních a regenerativních postupů, protože půda v této oblasti historicky trpěla erozí a nízkým obsahem živin.
Farma je vedena Antonínem Sýsem společně s jeho synem Petrem a Petrovo manželkou Brigitte. Antonín rád vypráví příběh o tom, jak místo pro farmu objevil – při jízdě na koni v roce 1986, kdy zahlédl usedlost určenou k demolici. Rodina postupně usedlost obnovila a získala okolní pozemky, které dnes tvoří až 1000 hektarů. Na těchto pozemcích se pěstují plodiny a chovají zvířata. Farma se nachází v nadmořské výšce přibližně 600 metrů, s příznivým podnebím – mírným klimatem a dostatkem srážek.
Statek Novotinky se nachází ve vesnici Novotinky, která je součástí městyse Načeradec v okrese Benešov. Leží v jihovýchodním cípu Středočeského kraje, na hranici s Jihočeským a Vysočinským krajem. Přibližně 90 kilometrů odtud se nachází hlavní město Praha. Region lze popsat jako „typicky český“ , s nízkými kopci, vysokým podílem zemědělské půdy a mnoha turistickými atrakcemi, které lákají návštěvníky z Prahy k víkendovým pobytům mimo rušné město.
Z 1000 hektarů zemědělské půdy je 235 hektarů využíváno jako travní porosty, kde se pasou koně a skot. Na zbývající ploše se pěstuje pšenice, žito, ječmen, oves, brambory, řepka olejka, hrách, mák a jetel. Farma také prodává velké množství sena a senážních balíků a specializuje se na prodej zemědělské techniky.
Historicky půda na farmě trpěla výraznou erozí, nízkým obsahem humusu, špatným zdravotním stavem, nízkou schopností zadržovat vodu, nízkou biodiverzitou a svažitostí terénu, což vedlo k splachům při deštích. Kvůli tomu docházelo k nadměrnému zpracování půdy a používání velkého množství chemikálií.
To vedlo k rozhodnutí zcela změnit přístup k zemědělství – farma postupně přešla na nové strategie, které řeší příčiny problémů namísto jejich potlačování.
Na farmě byly zavedeny technologie ochrany půdy, především bezorebné technologie (no-till) a pásové setí přímo do půdy bez orby. Klíčovou inovací je také použití pokryvných plodin – půda je po celou sezónu zakrytá rostlinami, aby fotosyntéza probíhala co nejdéle, čímž se zvyšuje obsah organické hmoty v půdě. Svažité pozemky byly zatravněny, čímž se zlepšila kvalita půdy a schopnost zadržovat vodu a došlo k eliminaci splachů při dešti. Byly vytvořeny protierozní pásy, travní pásy, potoky a rybníky s odvodňovacími kanály. Byly vysazeny aleje stromů a vytvořeny více druhové ochranné zóny.
Výsledky těchto opatření byly velmi pozitivní – výrazné zlepšení kvality půdy, zvýšení obsahu organické hmoty a humusu, podstatné snížení eroze a zlepšení schopnosti zadržovat vodu. Tato opatření také vedla ke snížení závislosti na chemických vstupech a především ke zlepšení výnosů plodin.
Farma postupně zavedla rozsáhlé změny v přístupu k zemědělství, které si vyžádaly důkladné proškolení veškerého personálu, například formou workshopů, polních demonstrací, odborných školení a průběžného sledování nových výzkumů a inovací. Přijetí nových zemědělských metod si vyžádalo i výrazné investice do specializované techniky. I když byly tyto investice nákladné, šlo většinou o jednorázové výdaje, které po zavedení nevyžadují další velké investice. Navíc snížená potřeba používání těžké techniky a chemikálií přináší úspory v dlouhodobém horizontu. Do budoucna mohou tyto metody snížit závislost na dotacích díky ekonomické udržitelnosti, i když většina zemědělců bude na začátku potřebovat podporu.
Výrazné zlepšení zdraví půdy, živin, obsahu humusu a biodiverzity, což znamená vyšší odolnost vůči výkyvům počasí a změně klimatu.
Nahrazení chemických vstupů a těžké techniky regenerativními metodami, snižujícími ekologickou zátěž.
Nižší provozní náklady v dlouhodobém horizontu a potenciálně stejné nebo vyšší výnosy.
Vysoké počáteční náklady na zavedení.
Nutnost intenzivního vzdělávání a školení.
Neustálé sledování a přizpůsobování – náročnější na údržbu než konvenční metody.
Na farmě byly zavedeny technologie ochrany půdy, především bezorebné technologie (no-till) a pásové setí přímo do půdy bez orby. Klíčovou inovací je také použití pokryvných plodin – půda je po celou sezónu zakrytá rostlinami, aby fotosyntéza probíhala co nejdéle, čímž se zvyšuje obsah organické hmoty v půdě. Svažité pozemky byly zatravněny, čímž se zlepšila kvalita půdy a schopnost zadržovat vodu a došlo k eliminaci splachů při dešti. Byly vytvořeny protierozní pásy, travní pásy, potoky a rybníky s odvodňovacími kanály. Byly vysazeny aleje stromů a vytvořeny více druhové ochranné zóny.
Výsledky těchto opatření byly velmi pozitivní – výrazné zlepšení kvality půdy, zvýšení obsahu organické hmoty a humusu, podstatné snížení eroze a zlepšení schopnosti zadržovat vodu. Tato opatření také vedla ke snížení závislosti na chemických vstupech a především ke zlepšení výnosů plodin.
Je nutné komplexní pochopení principů regenerativního zemědělství a jejich přizpůsobení místním podmínkám.
Je třeba znát půdní profil a vhodné kombinace plodin.
Pro návrh účinných odvodňovacích systémů mohou být potřeba specialisté.
Ovládnutí specifických technik regenerativního zemědělství.
Schopnost přizpůsobit se aktuálním podmínkám, které jsou více proměnlivé než v konvenčním zemědělství.
Precizní plánování a schopnost předvídat vývoj podmínek.